Jak zničit (nejen) závodní paragliding ve jménu bezpečnosti

Kterak roztočit kolotoč nezamýšlených důsledků do obrátek

To co se dělo na Mistrovství světa v Piedrahitě asi všichni dobře znáte – druhý task znamenal tragické ukončení dvou životů, předčasné ukončení celého MS a pár dnů nato také osudové rozhodnutí, které „dočasně“ ukončilo jepičí kariéru Competition class. Události, které následovaly, si však zřejmě žádný úředník z kanceláře CIVL, která je za toto rozhodnutí zodpovědná, ani ve snu nepředstavoval.

Podívejme se napřed ale podrobněji na ono klíčové rozhodnutí, které přišlo z CIVL jen pár dnů po fiasku na MS. Píše se v něm, že CIVL Bureau dočasně pozastavuje certifikaci pro competition class pro účast na závodech kategorie FAI-1 a zároveň silně doporučuje všem organizátorům závodů kategorie FAI-2 zvážit, jestli by competition class kluzáky měly být připuštěny v době pozastavení do závodů.

Přeloženo do češtiny – CIVL tím řekl, že na FAI-1 závodech chce od teď pouze certifikované křídla (max. EN-D) a organizátoři FAI-2 soutěží udělají nejlépe, pokud učiní totéž. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat a během několika dnů se mnoho paraglidingových závodů, které se budou konat v nejbližší době, mění na „serial only“ (namátkou Mistrovství Itálie, Mistrovství Velké Británie nebo Mistrovstvi Švýcarska – konkrétně viz např. toto vlákno na paraglidingforum.com). Zároveň ale rychle začíná být slyšet poměrně široké spektrum reakcí obsahujících kritiku výše uvedeného rozhodnutí. Kritika se ozývá možná i překvapivě i od představitelů těch národních asociací, které rozhodly následovat rozhodnutí CIVL – záhy se totiž také ukázalo, že v některých zemích na rozhodnutí FAI prakticky ihned zareagovaly pojišťovny a závodění na netestovaných (rozuměj bez EN/LFT testu) se „přes noc“ stalo v podstatě nepojistitelnou aktivitou. Velkou roli také hrál určitý efekt „davové psychózy“, kdy vzrůstající počet zemí, které rychle omezily v souladu s CIVL svoje soutěže na serial class, vedl další země k přesvědčení, že v současné situaci se těžko mohou rozhodnout jinak (tento problém jsme museli těsně před Czech Open v Bulharsku řešit také u nás. Předsednictvo a SK se do delší debatě rozhodlo neměnit podmínky a pravidla těsně před MČR ).

Velmi kontroverzních reakcí se zjevně zalekli i sami komisaři v CIVL a po několika dnech bylo vydáno pojednání o důsledcích dočasného pozastavení competition class (bohužel dokument se v nové verzi FAI stránek „ztratil“..). Z rétoriky tohoto dokumentu byla patrná lehce defenzivní snaha o legitimizaci přijatého rozhodnutí argumenty odkazující se na procedury z „velkého“ letectví (při podezření na rizika či příčinu nehody dané konstrukčním řešením se zakáže provoz daného typu až do vyšetření) a také obhajoba silného doporučení pro organizátory FAI-2 závodů - z FAI řádu totiž vyplývá, že pravidla pro FAI-2 závody by měla pokud možno vycházet z pravidel pro FAI-1 závody, takže úředníci z CIVL se v tomto duchu cítili „povinni“ vztáhnout doporučení explicitně i na organizátory FAI-2 závodů.

Všimněte si, že u zrodu celé současné svízelné situace stálo vícenásobné přesvědčení, že v dané situaci „není prostor pro odlišné rozhodnutí“. Projevilo se to jak na straně CIVL Bureau, jejíž úředníci měli v dané situaci pocit, že pro bezpečnost nemohou udělat nic lepšího, než okamžitě pozastavit competition class (a vydat náležitě „silné doporučení“ organizátorům FAI-2 závodů, aby naplnili abstraktní princip FAI řádu), tak i na straně národních asociací, vystavených tlaku doporučení CIVL a rychlých rozhodnutí svých „sousedů“. Otázka je, jestli se někdo z chytrých hlav zabýval při rozvažování také možnými negativními důsledky celé situace. Časově poměrně krátká historie několika měsíců od vydání dočasného pozastavení competition class až do dnešních dnů ukázala takových negativních nezamýšlených důsledků celou řádku a poměrně zásadně odhalila, že možná je „cosi shnilého“ v našem současném uvažování o závodním létání a jeho (ne)bezpečnosti.

Jak zabít EN-D

Co následovalo? Přední PG výrobci aktivní v závodních kluzácích vytušili, že s netestovanými padáky je nyní amen a prakticky okamžitě začali vyvíjet nové konstrukce vysoce výkonných padáků, ovšem s ohledem na to, aby tyto konstrukce zdárně prošly certifikací EN-D. Velmi rychle se ukázalo, že „to jde, když se chce“ a k dnešnímu dni máme hned několik čerstvě otestovaných padáků v kategorii EN-D s výkonem a kvalitami závodních brusů. Na první pohled to může vypadat jako úspěch a pokrok v tažení za vyšší bezpečnost závodního létání, ale při bližším pohledu začíná být zřejmé, že jsme se dostali „z deště pod okap“, a to ten okap je možná pěkně prohnilý a rezavý.

Nová závodní rasa aneb Je libo koupání?

Jako první se oficiálně pochlubila svým novým „serial“ závoďákem firma Ozone , už v listopadu, poté co kluzák sotva prošel letovými testy. Když tenhle padák (nazvaný EnZo ) uvidíte ve vzduchu, pravděpodobně jej nebudete schopni rozeznat od R10.2 – jedná se o křídlo se stejnou štíhlostí, stejným profilem a také v podstatě identickým tvarem vrchlíku. Vyvázání je také velmi podobné, jedná se prakticky o 2-lajnu, přibylo jen pár metrů tenkých šnůrek tvořících nově vzniklé rozvětvení B řady v podobě „véčka“ do závěsů B1 a B2 (podobně jako je tomu již u R10.2 u řady A). Podezření zcela potvrzuje popis výrobce – EnZo nepatří do ruky normálním EN-D pilotům, ale pilotům na úrovni PWC a vyžaduje stejné dovednosti a zkušenosti, jako R10.2 a R11 (!!!).

Dalším horečnatým „testovatelem“ je firma Swing . Již název ( Core 2 ) naznačuje návaznost na závodní top-řadu firmy a základní parametry to potvrzují (2 řady, štíhlost 7.5). Mezitím se objevují zprávy o finišování a EN-testování závodních kluzáků od Ginu ( Boomerang-X ) a Niviuku ( Icepeak 6 ) a zbrojí i další výrobci. Nově vzniklá značka bratří Valičů 777 vyvíjí kluzák King a český Axis pracuje na Mercury Sport.

Vraťme se nyní k Swing Core 2 - firma Swing se sice chlubí tím, že kluzák prošel EN-D testy bez dnes obvyklých „klapacích“ šňůr, nicméně čím se již pochopitelně nechlubí je skutečnost, že při absolvování EN/LFT letové osnovy ve zkušebně skončil testpilot na Core 2 ve vodě. Je nutné dodat, že Swing v tomto bohužel nebyl výjimkou. Randi Eriksen ze zkušebny Para-Test v této souvislosti uvedla, že do této chvíle se setkali ve zkušebně s padáky této nové kategorie od 4 výrobců – a se všemi těmito padáky měli zkušební piloti při testech vážný incident! Nejvíce pozornosti vyvolalo zranění legendárního test pilota Alaina Zollera (šéfa Para-Testu), který při pre-testu na kluzáku 777 King po asymetrickém kolapsu následovaném kravatou, twistem a neutrální spirálou nebyl schopen kvůli vysokému přetížení použít hlavní záložní padák a skončil v rychlé rotaci ve vodě.

Nerad bych vyvolal dojem, že každý pád do vody při letových EN testech znamená, že problém je na straně křídla, nicméně pokud přímo od zástupce zkušebny zazní, že vážný problém byl u všech křídel nové „závodní EN-D“ kategorie, pak bychom to měli vnímat jako velmi vážný podnět k zamyšlení a příznak velmi nezdravého vývoje.