Poradna

Problematika vykrmování přístrojů za letu (či po letu) dnes zajímá zřejmě všechny padáčkáře. Doby, kdy baterie ve váriu bez GPS vydržela rok (nebo přinejmenším pár měsíců) a skoro každý měl na palubní desce turistického Garmina s malým displejem na tužkové baterie, jsou už zřejmě nenávratně pryč. Takže, čím a jak dnes napájet a dobíjet - efektivně, s rezervou a levně?

Software LK8000 díky svému primárně plachtařskému určení podporuje létání a navigaci na AAT tratích. Pojďme si teď vysvětlit létání AAT tratí, které budeme vypisovat v rámci XRace Nomad Cupu, s LK8000 konkrétně, krok po kroku.

Líbilo by se vám závodit tehdy, když je počasí, tam, kde jsou právě nejlepší podmínky, a letět při tom svou vlastní trať, kterou zabodujete i v ČPP? Tak přesně tohle letos nabídne XRace Nomad Cup, který pro vás bude pořádat PGweb tým.

Letím v oblasti TMA V Praha se spodni hranici FL65 a moje aktuální výška je 1900 m. Jak vysoko ještě mohu, abych nenarušil TMA? Mohlo by se zdát, že je to jednoduchá úloha a každý, kdo umí převést hladinu FL65 (tedy výšku 6500 feetů) na metry, vypočítá jednoduše jedinou správnou odpověď. Ve skutečnosti to tak jednoduché není a pravda může i být taková, že už jsem TMA narušil, nebo mám naopak vetší rezervu než to na první pohled vypadá (což je mnohem pravděpodobnější). Jak je to možné?

O zajímavém „glajdovém“ sofware LK8000 určeném pro mobilní windows (Windows Mobile a Windows CE, které najdeme v některých chytrých mobilech, mnoha PDA a PNA) se v našem Pgweb Fóru rozběhla poměrně obsáhlá diskuse, ze které je zřejmé, že padáčkářskou obec tato cesta zaujala a mnozí si již pořídili pro tyto účely vhodný přístroj – nejčastěji se jedná o PNA Mio Moov M400, prověřený zahraničními zkušenostmi. Jedná se ale opravdu o to nejvhodnější zařízení? V diskusi se také objevil tip na zajímavou alternativu – Royaltek BV-3200. Pojďme se tedy podívat, jaké praktické problémy provozování LK8000 přináší z hlediska „hardware“ a také si podrobněji představit ten druhý přístroj, který jsem měl možnost vyzkoušet v praxi.

Také chcete létat co nejdelší přelety a chtěli byste vědět jak na to? Budete-li se poctivě řídit obecnými zásadami, které jsou v tomto článku zformulovány do pěti bodů, budete na nejlepší cestě k úspěchu. Doporučuje pět z pěti špičkových českých přeletářů!:)

Ač to možná podle nadpisu nevypadá, následující stať se nebude týkat poněkud choulostivých intimních záležitostí. I když...Malým kašpárkem je v tomto případě samozřejmě myšlen malý padákový kluzák a celá záležitost se vlastně jeví poměrně choulostivá. Podle specifikací od výrobců je snadné nabýt dojmu, že všichni jsme si rovni - o tom, jak moc a v čem jsou menší velikosti padáků handicapovány oproti těm větším se moc nemluví. V minulém článku o praktických aspektech klouzavosti jsme tohle téma nakousli, ale zdaleka nevyčerpali, poďme se na to tedy podívat zebruvně.

O tom co je klouzavost se každý adept paraglidingu dozví nejpozději na kurzu. Dokud je vybaven převážně teoreticky, jeví se mu koncept klouzavosti jako v zásadě prostý - padák s udávanou klouzavostí například 9,2 zkrátka musí být výkonnější než jiný u kterého píšou 8,8, to je přeci jasné, ne? Chyba lávky, nemusí. Jakto?

Za necelý měsíc vyvrcholí seriál České Ligy na Kobale finálovým závodem XRace, na kterém se budou premiérově létat tzv. AAT disciplíny. Pro nás padáčkáře jsou tyhle typy tratí pořád ještě tak trochu velkou neznámou – pojďme se tedy společně blíže podívat na to, jakým způsobem se AAT tratě vlastně bodují a jakou volit taktiku při jejich létání.

V předchodích dvou dílech naučného seriálu o termice jsme se seznámili s teorií struktury stoupavých proudů, a dále jsme si vysvětlili škálu různých termických zdrojů a odtrhové hrany. Ve třetím díle se podíváme na tvorbu kumulostrád nad rovinami a taktikou létání v kumulostrádách.