CCC aneb na čem se bude závodit od roku 2015

K čemu vlastně je CIVL Competition Class?

CCC se především snaží alespoň o částečnou nápravu současné neutěšené situace v závodním paraglidingu, kdy byl vývoj soutěžních křídel fakticky “zahnán” do omezení EN normy. Tento posun závodní scénu v dlouhodobé perspektivě znatelně poškodil a vyvrcholením všech kontroverzí byla nedávná aféra Enzogate. Ovšem i díky tomuto průšvihu byla norma CCC na poslední chvíli upravena tak, aby precizně a jednoznačně definovala, jak má být konformita (tedy “stejnost” vyrobeného kusu s testovaným exemplářem) vlastně ověřována a měřena - a s jakými tolerancemi.

Cíle CCC jsou definovány konkrétně:

1. Bezpečnost
   1. křídla, která splňují požadavky CCC, jsou bezpečná pro adekvátně trénované závodní piloty v závodních podmínkách
   2. to, že křídlo odpovídá certifikaci CCC, může být ověřeno samotnými piloty pomocí několika málo jednoduchých měření
2. Spravedlnost
   1. zajistit, že křídla jsou dostupná pro široký rozsah vzletových hmotností
   2. zabránit dosahování nepřiměřeného výhody nad ostatními pomocí dočasných nebo trvalých modifikací padáku
3. Uspokojení - křídla, která splňují požadavky CCC poskytují uspokojivé zážitky z létání pro nejlepší závodní piloty

Jaký je vztah CCC k EN?

CCC ovšem není vůči EN normě mimoběžná - není to nějaký principiálně odlišný způsob certifikace. Naopak, CCC staví na základech EN normy (EN 926-1 and EN 926-2). Tam, kde to je užitečné, něco vypouští (to co není potřeba a bylo by zbytečně omezující, případně kontraproduktivní) a něco naopak přidává (tam, kde prostředky definované EN normou naopak nestačí pro účely certifikace závodních padáků). CCC lze tedy poměrně jednoduše definovat odchylkami od EN normy .

Na rozdíl od EN normy, která prochází revizí každých 5 let a tento proces je poněkud zdlouhavý, je interval revize u CCC pouze 2 roky. Od roku 2017 může tedy vstoupit v platnost nová revize, která zapracuje zkušenosti získané aplikací CCC v praxi a odstraní případné nedostatky.

CCC v podstatných bodech

V čem se tedy CCC liší od EN normy?

Omezuje max. rychlost padáku tím, že definuje maximální délku chodu speed systému.

Konkrétně je maximální délka speed chodu systému stanovena na 18 cm. Dle empirických zkušeností by tato hodnota měla vést k maximálním rychlostem v rozmezí 60-65 km/h. Limitujícím faktorem pro maximální rychlost by každopádně tak jako tak mělo být chování padáku ve figurách na max. rychlosti. Původní návrh CCC počítal s měřením maximální rychlosti padáku pomocí GPS. Nakonec se od tohoto měření ustoupilo, protože by to znamenalo poměrně složitou proceduru, jejíž reliabilita a případné ověřování by byly poměrně problematické. Oproti tomu je maximální délka chodu speed systému velmi snadno ověřitelná a kontrolovatelná.

Kromě délky speed systému norma CCC explicitně zakazuje trimy (přestože v předchozích návrzích se počítalo s povolením trimů “do negativu”, tj. na zabrždění padáku).

Omezuje max. štíhlost vrchlíku na hodnotu, které dosáhly nejštíhlejší EN-testované závodní kluzáky v roce 2013.

Tato hodnota byla stanovena na 7.90 , která byla naměřena u padáku Axis Mercury Sport (pro srovnání - Enzo 2: 7.84, Boomerang 9: 7.85). Původně navrhovaná hodnota 7.0 by fakticky diskvalifikovala nově vyvíjené závodní padáky proti současným znatelně štíhlejším EN-testovaným strojům. Omezení štíhlosti na 7.9 tedy nastavuje status quo - nové CCC stroje mohou být stejně štíhlé, další zvyšování výkonu pomocí zvětšování štíhlosti však nebude možné, konstruktéři budou muset použít jiné triky na zvýšení výkonu padáku.

Zde je ovšem nutné podotknout, jak se tato štíhlost měří. Mezi piloty se totiž málo ví, že údaj o štíhlosti v technických parametrech padáku je nesrovnatelný údaj - jedná se o číslo, které spočítá konstrukční software a metody jeho výpočtu se mohou lišit. V praxi se tedy padáky se stejnou “papírovou” štíhlostí od různých výrobců mohou poměrně značně odlišovat.

CCC proto zavádí speciální metodu měření štíhlosti.

Rozložená štíhlost = 4 * rozpětí / (hloubka(A) + 2.5 * hloubka(B))

Co je rozpětí je asi každému jasné. Hloubka(A) je hloubka profilu přesně ve středu vrchlíku (tedy v místě, kde je hloubka křídla největší). Hloubka(B) je hloubka profilu v ¼ rozpětí křídla (ty v jedné polovině poloviny). Výše uvedený vzorec tedy nesedí přesně na to, jak je štíhlost definována tradičně (tj. druhá mocnina rozpětí vydělená plochou křídla), ovšem je možné ji snadno změřit a spočítat a proto se v CCC pracuje právě s tímto údajem.

Aby toto měření nebylo možné obejít, musí vrchlík splňovat ještě jednu podmínku - a to test konkávnosti. Pro ty co si pod tím nic nepředstaví dodejme, že se jedná zkrátka o to, že vrchlík musí mít defacto klasický eliptický tvar (jak je v pg designu zvykem). Vrchlík, který by se pokusil obejít způsob CCC způsob měření štíhlosti tím, že mezi měřícími body v polovině a čtvrtině křídla by bylo křídlo užší a tedy reálně štíhlejší, nebude podmínky CCC normy splňovat.

Vyžaduje použití volných konců, které neumožňují dosáhnout vyšši rychlosti, než maximální certifikované.

Toto pravidlo reaguje na nešvar, který se v závodním paraglidingu pod taktovkou EN normy rychle zabydlel - speed systém jde u některých modelů prošlápnout tak, že lze dosáhnout vyšší max. rychlosti. Například lze při prošlapávání speedu z polohy “kladka na kladku” použitím větší síly dosáhnout stavu “kladka vedle kladky”. Popruhy CCC testovaného padáku toto nebudou moci umožnit. Musí být použít “omezovač”, konkrétní technické řešení je již na každém výrobci. Tato podmínka bude kontrolována vizuálně, v případě nejasností obsahuje CCC norma také praktický test na ověření.

Vyžaduje aby CCC certifikovaný model padáku byl dostupný ve více velikostech a tak pokryl širší váhové rozpětí pilotů.

Konkrétně je toto pravidlo stanoveno takto: Rozdíl maximální vzletové váhy nejmenší a největší velikosti musí být alespoň 25 kg a maximální vzletová hmotnost nejmenší velikosti nesmí být vyšší než 100 kg. V praxi tedy musí výrobce mít připravené alespoň 2 velikosti - malou (napr. do 95 kg, nebo napr. do 98 kg, nejvýše však do 100 kg) a velkou (napr. do 130 kg, nebo napr. do 128 kg, nejméně však do 125 kg). Jestli dané rozpětí hmotností bude pokryto 2, 3 či 4 velikostmi je již na uvážení výrobce.

Toto pravidlo bude za rok, tj. od 1.1. 2016 ještě zpřísněno. Nejmenší velikost bude muset mít maximální váhu 90 kg nebo méně.

Končí tak praxe, kdy výrobci měli před závodem připraven padák v jedné velikosti (zpravidla M), která pokryla pouze omezenou skupinu pilotů. Zvláště lehkým pilotům (a zejména ženám) přinesly poslední 3 roky závodění pod taktovkou EN nezáviděníhodnou situaci - buď byli nuceni létat s velkou přídavnou zátěží (což u velmi lehkých pilotů/pilotek kvůli maximální povolené hmotnosti výbavy 33 kg ani nemuselo stačit), nebo měli na výběr z klasických EN-D modelů, které znatelně výkonnostně zaostávají za závodními padáky. Toto pravidlo se snaží tento stav řešit a nastavit tak spravedlivější podmínky pro větší rozsah hmotnosti pilotů.

Umožňuje teoretický test pevnosti šnůr pro každou velikost padáku.

Toto pravidlo umožní dimenzovat šnůry pro každou velikost optimálně, tedy případně použít tenčí šňůry pro menší velikosti. Přidává také podmínku, že minimální pevnost (po ohýbacím testu) každé jednotlivé individuální šnůry včetně brzdiček nesmí být nižší než 20 daN. Zároveň také nevyžaduje podmínku stanovenou v EN normě, že na padáku nesmějí být použity tenčí šňůry, než by odpovídaly maximální vzletové hmotnosti 102 kg. Místo toho je potřebná pevnost šňůr odvozena ze skutečné maximální hmotnosti pro danou velikost. Důvodem je opět to, aby výrobce mohl použít šňůry optimálně dimenzované pro příslušnou malou velikost.

Vypouští letové testy, které nejsou relevatní pro tuto třídu padáků.

Ze sestavy letových testů dle EN se pro CCC neprovádějí tyto figury:

• stabilita v kyvech a tlumení kyvů

• stabilita v mírné spirále

• tendence k negativce na malé rychlosti

• návrat z ustálené negativky

• B-stall

• zaklapnutí uší na trim speed a na max. rychlosti
  

Nastavuje dobu čekání na zásah pilota při kolapsech na 2 sekundy.

Norma EN stanovuje tuto dobu na 4 sekundy. Pro třídu závodních padáku je to příliš dlouhá doba, předpokládá se, že pilot, který létá na závodním padáku je za vždy schopen reagovat dříve než za 4 sekundy. Během 4 sekund čekání také může při testování této kategorie padáků dojít k situacím nebezpečným pro testovacího pilota. Původní návrh počítal s dobou jedné sekundy, nicméně další diskuse ukázaly, že je to naopak příliš krátká doba na to, aby testovací pilot dostatečně vyhodnotil situaci. Proto 2 sekundy.

Letové testy jsou prováděny pouze na maximální hmotnosti pro danou velikost.

Toto je velmi důležité zjednodušení, díky kterému může být CCC certifikace méně náročná a levnější. Soutěžní křídla jsou zpravidla zatížena na horní hranici povolené hmotnosti a dle názoru testovacích pilotů letové testy na dolní hranici hmotnosti také reálně nedává mnoho přidané hodnoty.

U některých letových figur je vyžadována závodní sedačka s kokonem.

Tato podmínka byla zavedena aby se podmínky příslušných figur letového testu přiblížily skutečným krizovým situacím při závodním létání - a to se dnes odehrává výlučně se závodními kapotovanými sedačkami. Podmínka platí pro tyto figury:

• Symetrické čelní zaklopení (front stall)

• Vycházení z deep stallu

• Návrat z režimu letu s velkým úhlem náběhu

• Návrat z ustáleného full stallu

• Asymetrické zaklopení

• Kontrola směru v drženém asymetrickém zaklopení

Výše uvedený soubor letových figur také nemusí být prováděn pilotem testovací zkušebny. Je povoleno, aby ho prováděl tovární pilot výrobce. Musí to být ovšem pod dohledem testovacího pilota ze zkušebny a tovární pilot musí být vybaven kamerou, která snímá zásahy do řízení a použítí speed systému.

Vyžaduje, aby manuál ke kluzáku obsahoval rozšiřující informace.

A to konkrétně tyto:

• Rozměry vrchlíku: hloubka ve středu křídla, hloubka ve ¼ rozpětí křídla, rozpětí, délka odtokovky.

• Umístění poutek na vrchlíku

• Plán šňůr s délkami

• Schéma volných konců s délkami

• Maximální zkrácení předních popruhů vůči zadním popruhům pomocí speed systému

• Letové charakteristiky v porovnání s EN-D certifikovaným křídlem

• Doporučení a upozornění týkající se provádění SIV

• Instrukce pro měření délky šnůr a opravu vyvázání (re-trimming)

Definuje jasná, jednoduchá a precizní měření a testy k ověření konformity padáku s certifikovaným exemplářem.

Konkrétní výčet testovacích procedur byl poněkud zdlouhavý a tak vypíchněme to nejdůležitější. Po trpké zkušenosti s aférou Enzogate byly v CCC normě definovány tolerance měření. Pro měření rozpětí je maximální povolená tolerance +- 2%, pro měření hloubky profilu křídla a délky odtokovky je to +- 1%. Pozice poutek musí být v rozsahu +- 10 mm, délky šnůr taktéž. U délky popruhů a chodu speed systému je tolerance +- 5 mm.

CCC norma definuje také testy pro změření, jestli vrchlík nemá změněný trimming (zpravidla vyvázaní více “do rychla” zkrácením přední řady nebo prodloužením zadní), případně jestli pomocí vyvázání nedochází ke změně profilu.

Jaké padáky budou moci na soutěže od roku 2015?

V první řadě je nutné připomenout, že norma CCC se týká hlavně velkých (FAI 1) soutěží, tedy mistrovství světa a kontinentálních mistrovství. Pro tyto podniky bude od 1.1. 2015 závazná. Lze ale očekávat, že stejné podmínky budou přijaty také pro závody seriálu Světového poháru (Paragliding World Cup) a významná národní mistrovství jednotlivých zemí.

Mnohé teď jistě napadla otázka, jak to bude od příštího roku s padáky certifikovanými dle EN na závodech a jak bude vyřešeno “nástupnictví” třídy CCC padáku po dnešních hot EN-D závodničkách.

Pravidlo je definováno takto:

Na FAI 1 soutěž bude mít povoleno startovat:

1. jakýkoliv kluzák certifikovaný jako EN-A , EN-B nebo EN-C

2. jakýkoliv kluzák certifikovaný jako EN-D, pokud jeho rozložená štíhlost je 7.0 nebo méně (dle manuálu).

3. kluzák uvedený v seznamu na webu CIVL splňující všechna následující kriteria:

   1. byl certifikován před 1.5.2014

   2. vrchlík splňuje podmínky maximální rozložené štíhlosti (7.9) a konkávnosti dle CCC

   3. kluzák byl nahrazen novějším modelem (nástupcem) splňujícím normu EN nebo CCC

4. kluzák certikovaný dle CCC

Možná přemýšlíte jaké kluzáky odpovídají pravidlu č.3. V současné době je to například Ozone Enzo 1, Niviuk Icepeak 6 nebo Swing Core 2 (všechny tyto kluzáky mají nástupce, i když v případě Ozone Enzo 2 je stav jeho certifikace zatím nejasný kvůli kontroverzním - viz aféra Enzogate). Současná poslední generace závodních padáků ovšem automaticky připuštěna nebude. Výrobce tak má 2 možnosti:

1. současný aktuální závodní padák s certifikací dle EN certifikovat dle CCC. To je v principu poměrně jednoduché, protože pokud už kluzák EN certifikace má, jedná se víceméně o “paperwork”, případně optimalizaci pevnosti použitých šnůr pro různé velikosti (to CCC norma umožňuje). Problémem může být požadovaný minimální rozsah hmotností a nutnost mít připravené alespoň 2 velikosti.

2. připravit nástupce současného modelu a provést jeho certifikaci dle CCC. Předchůdce tak automaticky dostane vstupenku na soutěže.

Malý háček je termín konání MS 2015 (leden) a podmínka mít certifikované požadované velikosti minimálně 3 měsíce před začátkem závodu. Fakticky tedy budou muset mít výrobci vyřešeno na začátku října tohoto roku, aby jejich nejčerstvější závodní kluzáky byly připuštěny na MS.

Co to přinese?

Zejména odstřižení vývoje závodních padáků od klasického EN systému. Škody napáchané “dočasným” banem open class padáku v roce 2011 a řetězcem následných událostí se budou napravovat asi jen pomalu a pozvolna, nicméně trend k lepšímu by tímto mohl být nastaven. CCC norma by mohla pružneji reagovat na nové požadavky a aktuální vývoj závodních padáků a závodní létání by mohlo být spravedlivější a dostupnější pro širší skupinu pilotů a pilotek.

Samotná CCC norma samozřejmě závodní létání nespasí a jeho současnou vleklou krizi nevyřeší, ale mohla by být pozitivním milníkem.