ZPRAVODAJSTVÍ


Bodování a taktika AAT tratí pro začátečníky (i pokročilé)

AAT_150x150
| Soutěžní létání | Poradna
 
shlédnutí: 5406

Za necelý měsíc vyvrcholí seriál České Ligy na Kobale finálovým závodem XRace, na kterém se budou premiérově létat tzv. AAT disciplíny. Pro nás padáčkáře jsou tyhle typy tratí pořád ještě tak trochu velkou neznámou – pojďme se tedy společně blíže podívat na to, jakým způsobem se AAT tratě vlastně bodují a jakou volit taktiku při jejich létání.

18 příspěvků

Většina pilotů kteří létají závody asi vědí, že pro bodování klasických disciplín na závodech se používá systém GAP – ale málokdo rozumí tomu jak vlastně funguje. Předem mohu prozradit, že pochopit bodování AAT tratí, tak jak je popsáno ve FAI Sporting Code – Annex A to Section 3 (odkaz vede na českou verzi), je výrazně jednodušší a intuitivnější. V následujících odstavcích se pokusím jej popsat co nejsrozumitelněji, takříkajíc „polopatě“.

Pro toho, kdo přelouská výklad o bodování, čeká v další části jako bonus několik odpovědí na praktické otázky , které si asi bude klást každý pilot, který AAT disciplínu poletí. Tak tedy do toho. 


Pro ty kdo ještě neví co je AAT a jak se liší klasických disciplín, které se dnes létají na PG závodech, odkážu na článek o XRace http://www.pgweb.cz/zpravodajstvi/clanek:xcamp-a-xrace-2010/ ve kterém jsou popsány základní rozdíly – k pochopení také doporučuji diskusi pod článkem.

Upozornění pro piloty, kteří se chtějí závodu Xrace zůčastnit: Lhůta pro zaplacení zvýhodněného startovného byla prodloužena do 25.6.! Neváhejte tedy s registrací a zaplacením.


1000 bodů je základ

Stejně jako v případě GAPu a ostatních bodovacích systémů pro PG závody (např. PWC) se u AAT jedná o 1000-bodový systém. Znamená to že vítěž kvalitního tasku (dne) dostane 1000 bodů a další piloti v pořadí úměrně méně. Podobně jako v jiných systémech obsahuje bodování pro AAT mechanizmus, jak tento maximální počet bodů pro vítěze snížit, pokud disciplína není zas tak kvalitní, tj. nedosahuje potřebné délky nebo času (trvání).

Buďme tedy konkrétní: Vítěz AAT tasku dostane 1000 bodů v případě, že nejdelší trať bude alespoň 50 km dlouhá a nejrychlejší pilot strávil na trati alespoň 2 hodiny . V případě, že některá z těchto podmínek není splněna, body pro vítěze se úměrně zmenšují – a to tak, že (teoreticky) nulový počet bodů dostane vítěz, pokud maximální uletěná délka trati nepřesáhne 10 km nebo pokud to nejrychlejšímu pilotovi trvalo méně než 30 minut.


Příklad č.1: Nejdelší uletěná trať měří 65 km a nejrychlejší pilot letěl 3:06 hodiny. Obě veličiny jsou v limitu, vítěz dostane 1000 bodů.

Příklad č.2: Nejdelší uletěná trať měří 46 km a nejrychlejší pilot doletěl s časem 2:22 hodiny. Čas je OK, vzdálenost je ale na 1000 bodů krátká, vítěz dostane (46-10)/(50-10)* 1000 = 900 bod ů.

Příklad č.3 : Nejdelší uletěná trať měří 32 km a ten co letěl nejrychleji to měl za 1:15 hod. Obě veličiny jsou pod limitem, zjistíme pro kterou vychází méně bodů:

  • vzdálenost: (32-10)/(50-10)* 1000 = 550 bod ů

  • čas (v minutách): (75 -30)/(120-30)*1000 = 500 bod ů

Vítěz tedy dostane 500 bodů.


Je to jasné? Doufám že po 3 praktických příklad už ano:)

Kromě výše uvedených podmínek pro kvalitu tasku se v AAT bodování používá minimální vzdálenost , se kterou pracuje v souvislosti s denním faktorem. Denní faktor může dále snížit bodový zisk vítěze.

V klasických PG disciplínách se většinou stanovuje minimální vzdálenost (např. 20 km) a počet pilotů (nejčastěji procentem, např. 20%), kteří tuto vzdálenost musí překročit, aby task byl platný. V AAT je to trochu jinak – platí že: Denní faktor bude 1.0 (tedy maximální), pokud alespoň 80% pilotů překročí minimální vzdálenost. Pokud se přes „minimálku“ dostane menší procento pilotů, úměrně se snižuje denní faktor. Denním faktorem se násobí získané body každého pilota, takže může dojít k dalšímu znehodnocení dosažených bodů disciplíny (pokud velké množství pilotů nepřekročilo minimální vzdálenost, podmínky zřejmě nebyly dobré a větší roli mohla hrát náhoda, proto si task „nezaslouží“ více bodů).


Příklad č.4 : Přes minimální vzdálenost 20 km se dostalo pouze 22 pilotů z 50. Denní faktor je 1.25* 22/50 = 0.55. Vezmeme-li discipl ínu z příkladu č.2, pak vítěz dostane pouze 900* 0.55 = 495 bodů.


Minimální vzdálenost bývá stanovena pro každý task (den) samostatně a může se lišit v závislosti na předpokládaných podmínkách.

 Kolik bodů za cíl a kolik za rychlost?

Tak už víme kolik bodů dostane vítěz. Ten ale bývá většinou jen jeden – a tak raději přejděme k tomu, kolik bodů dostaneme my všichni ostatní:)

V tuto chvíli bude záhodno připomenout, že existují 2 varianty AAT – jednak vzdálenostní a druhak rychlostní (ta je více používaná).

Bodování vzdálenostní AAT disciplíny

Bodování vzdálenostní AAT je velmi jednoduché (řekl bych dokonce primitivní:). Pro jistotu si ale napřed zopakujme, jak vlastně takový vzdálenostní AAT task vypadá.

Při vzdálenostní variantě se určí se maximální čas disciplíny. Pilotům jde o to, aby za tento čas uletěli co nejdelší trať (samozřejmě přes určené velké sektory). Kdo uletí nejvíc, vyhrává plný počet bodů.

Jednoduché, že? Bodování je pak také jednoduché – každý dostane body v poměru toho, kolik uletěl vzhledem k vítězi.


Příklad č.5 : Pilot A je vítězem vzdálenostního AAT tasku a uletěl trať dlouhou 80 km za kterou získává 1000 bodů. Pilot B uletěl vzdálenost 60 km, za kterou získává (60/80)* 1000 = 750 bodů.


Ti pozornější si jistě všimli, že u vzdálenostní varianty žádné body za dosažení cíle nejsou. Není tedy nutné doletět do cíle a přesto je možné vyhrát. Zvláštní, že? U větroňů se tomu u této varianty občas předchází použitím penalizace (stržením nějakého množství bodů) za nedoletění do cíle. Piloti jsou pak motivováni doletět.

Poznámka: při vzdálenostní variantě se neaplikuje podmínka minimálního času (2 hodiny) pro kvalitu tasku. Body pro vítěze se snižují pouze pokud trať vítěze nedosahuje potřebné vzdálenosti (50 km) případně faktorem dne.

Bodování rychlostní AAT disciplíny

Tak a teď se konečně dostáváme k odpovědi na otázku, kolik za cíl a kolik za rychlost. Jestliže u vzdálenostní AAT se do cíle nemusíte za každou cenu přiřítit, u rychlostní varianty by vás to mohlo pěkně mrzet. Dřív než se podíváme proč, opět malé opakování:

Při rychlostní variantě se určí minimální čas disciplíny. Pilotům jde o to, aby uletěli co nejdelší trať (jak jinak) a nevrátili se do cíle dříve než v tomto minimálním čase.

Při rychlostním AAT se celkové body, které může pilot dostat (body vítěze) rozdělí na 2 hromady - body za rychlost a body za vzdálenost .

Hromada bodů za rychlost může být různě velká:

  • V extrémním případě může být úplně prázdná (to pokud nikdo nedoletěl do cíle) a všechny body pak zbydou na hromadě bodů za vzdálenost . Tím se nám task vlastně mění na vzdálenostní variantu – a podle toho se i počítá (to už známe:)

  • Na druhé straně škály se na hromadu bodů za rychlost může přisypat až 2/3 celkových bodů vítěze (to pokud do cíle doletěli naopak úplně všichni – a ještě navíc byli tak rychlí, že do cíle dolétli s alespon 2/3 průměrné rychlosti vítěze). Na hromadě bodů za vzdálenost je pak zbytek, tedy 1/3 celkových bodů.

  • Většinou se tedy bude hromada bodů za rychlost pohybovat mezi těmito 2 extrémy a na hromadě bodů za vzdálenost bude zbytek.


Příklad č.6: Z celkového počtu 50 pilotů do cíle doletělo 20 pilotů, pouze 15 z nich bylo rychlejších než 2/3 průměrné rychlosti vítěze. Celkový počet bodů vítěze je 1000. Maximální body (hromada) za rychlost tedy budou 2/3 * ( 15/50 ) * 1000 = 200 bod ů. Zbytek budou body (hromada) za vzdálenost, tj. 800 bodů.


A teď už se dostáváme k tomu, kolik bodů dostane který pilot z kterých hromad:

  • každý pilot, který doletěl do cíle (bez ohledu na vzdálenost, samozřejmě pokud prolétl všemi sektory, a také bez ohledu na rychlost), dostává maximální počet bodů za vzdálenost .

  • Každý pilot, která doletěl do cíle a jehož průměrná rychlost byla vyšší než 2/3 průměrné rychlosti vítěze , dostává navíc poměrnou část bodů za rychlost.

  • Každý pilot, který nedoletěl do cíle , dostává poměrnou část bodů za vzdálenost (vůči pilotovi co uletěl nejdelší vzdálenost).


Příklad č.7 : V disciplíně z příkladu 6 sledujeme piloty A, B, C, D:

  • pilot A doletěl cíle s průměrnou rychlostí 27.0 km/h a zvítězil. Získává plný počet 800 b. za vzdálenost a 200 b. za rychlost, dohromady 1000 bodů.

  • pilot B doletěl do cíle s průměrnou rychlostí 22.5 km/h. Získává plný počet 800 b. za vzdálenost a polovinu bodů za rychlost (27 km/h = 200 b., 18 km/h, tj. 2/3 rychosti vítěze = 0 b., 22,5 km/h = 100 b.), dohromady 900 bodů.

  • Pilot C doletěl do cíle s průměrnou rychlostí 17 km/h. Získává plný počet 800 b. za vzdálenost, 0 b. za rychlost (má méně než 2/3 rychlosti vítěze), dohromady 800 bodů.

  • Pilot D nedoletěl do cíle a uletěl 60 km. Nejlepší vzdálenost toho dne je 80 km. Získává 60/80 * 800 = 600 b. za vzdálenost a tím pádem i celkově.


A to je vše. Tedy co se týče bodování:) Ještě zbývá ten slíbený bonus ve formě otázek a odpovědí, ve kterém se pokusím aplikovat výše uvedené do praktických závěrů.


AAT mini FAQ

Slyšel jsem že u AAT mohu letět dle svého rozhodnutí – znamená to že si mohu zvolit libovolně v jakém pořadí budu sektory prolétávat?

Nikoliv – pořadí sektorů je vždy předem pevně dané ( stejně jako u klasických disciplín) a také je nutné proletět všechny, než doletíš do cíle. Jelikož jsou ale sektory velké (např. kruh o průměru 20 km), na tvém rozhodnutí je, jak daleko do kterého sektoru zaletíš a kam přesně. Jako otočný bod se ti počítá vždy takový bod tvého tracklogu , který je uvnitř sektoru a který ti přinese nejdelší vzdálenost trati (optimalizuje se automaticky, podobně jako třeba v ČPP).

Co když u rychlostní varianty přiletím dříve než v minimálním čase?

Okrádáš se o kilometry a tím v důsledku průměrnou rychlost. I když přiletíš dříve, jako doba trati se ti bude počítat minimální čas (tedy o něco delší) a to sníží tvou průměrnou rychlost.

A co když tedy u rychlostní varianty přiletím později?

Optimální je většinou doletět co nejdříve po minimálním čase . Čím déle letíš, tím menší zisk budeš mít z dokluzu, který zvyšuje průměrnou rychlost. Delší let navíc zvyšuje pravděpodobnost zdržení na trati (jak se říká „zasekání se“).

Ale nemusí to tak být vždycky. Příkladem může být trať, kde se na začátku letí ve slabých podmínkách či v méně vhodném terénu (tudíž pomalu) a později se dostáváš do skvělých podmínek, ve kterých je možné letět snadno a velmi rychle. V tu chvíli se může natahováním trati na úseku s vysokou průměrnou rychlostí dosáhnout vyšší celkové průměrné rychlosti.

Jak je to u vzdálenostní varianty?

Stejně jako u rychlostní varianty se nevyplatí přiletět o moc dříve, než v daném maximálním čase. U vzdálenostní varianty ale nelze nic získat protahováním po časovém limitu – vzdálenost se všem měří pouze do daného maximálního času. Vyplatí se tedy naplánovat si let tak aby dokluz proběhl ještě před vypršením maximálního času.

Nevím jestli poletím dost rychle, jakou taktiku mám zvolit?

Zaměřit se na doletění do cíle (při rychlostní variantě). Každý kdo doletí do cíle, má za vzdálenost stejné body, jako ten co uletí nejvíc. Stačí ale jen o kousek nedoletět a může to znamenat ztrátu třeba 50% bodů!



Reklama:

 logo Gradient  logo MAC Para



Sekce PGwebu: