Za světovým závoděním v Jižní Africe

S Prostějovskou partičkou ve složení Davídek, Tánička, Ivin, Skalda, Líbin a Mrňďa jsem se sešel na letišti v Londýně při mezipřistání našich letů do Cape town. Já jsem přiletěl z Vídně, zatímco oni z Prahy. Bylo ráno, když jsme přistáli na samém jihu afriky a hned jsme museli přepnout do režimu kraťasy – tričko. Na letišti nás čekal Bulhar Konstantin, naše důležitá jihoafrická spojka a náš pozdejší teamový parťák v závodě. Konstantin nám pomohl zařídit auto z půjčovny, ubytování v Cape town i výměnu peněz na místní Randy. Naším vehiklem se stala 9-ti místná toyota, pro sedm lidí s výbavou úplný ideál. Lítání v Cape town je zážitek, naskytnou se Vám tady výhledy na velkoměsto a známý skalnatý jehlan Lion´s head. Jen počasí si tady tak trochu dělá co chce a vítr se točí, asi jako vítr v bedně.

Takže jsme toho měli po dvou dnech dost a zajeli si na mys dobré naděje kde se mísí studené vody Atlantského oceánu a teplé Indického. Nedaleko od mysu jsme si taky zaplavali s tučňáky, kteří se tu na pár plážích vyskytují a už jsou na lidi docela zvyklí. Další den jsme strávili víceméně v autě přesunem do Wilderness, posvahovat na útesech se nám zachtělo. Krajina podél cest je tu podobná Španělsku, jen jednotlivé farmy jsou od sebe daleko a měst je tu málo. Cestou jsme žvýkali sušené hovězí maso s chilli „biltong“ a zapíjeli to hutným červeným vínem.

Ve Wilderness jsme si domluvili spání přes Axis dealera Deona v jeho domku flyer's lodge přímo na pláži se startovačkami nalevo i napravo do 500m. Počasí nám vyšlo parádně a hned následující den nás Deon vzal na startovačku asi 2km od pobřeží. Tam jsme potočili termiku a z kilometrové výšky si užívali výhledů na pobřeží oceánu pod námi. Na vodní sporty a koupačku jsme neměli moc pomyšlení, nedaleko odsud je jedno z nejznámějších míst pro pozorování velkých bílých žraloků.

Týden tady utekl hrozně rychle, opravdový klid a relax ve vzduchu. Taky že se sem prostějovský nezávodníci po pár dnech turbulentního lítání v Porterville rychle vrátili :-). Mimochodem, průměrný věk místních pilotů bych odhadl na 60 let.

Zbývajícího volna před závody jsme využili návštěvou ADDO elephant national parku u města Port Elisabeth a viděli mnoho volně žijících divokých zvířat.